Historie polaneckého školství sahá až do roku 1815, kdy zde byla otevřena první jednotřídní škola v místě dnešních prodejny U Milana. Pan učitel Raška vyučoval čtení, psaní, počty a náboženství. Škola ovšem brzy nedostačovala. V roce 1873 byla vysvěcena nová škola v místě dnešního bytového domu s pečovatelskými byty, tato dvojtřídní škola měla 400 žáků, vyučovalo se i odpoledne. V roce 1874 byla rozšířena na trojtřídní a v roce 1897 na pětitřídní. I přesto byla časem její kapacita nedostatečná, a tak probíhala jednání o stavbě nové budovy na farním pozemku pod kostelem.
Ke slavnostnímu vysvěcení nové obecné školy došlo 1. 10. 1905. Tzv. Stará škola (dnes budova obecního úřadu) byla původně jednopatrová. V roce 1927 bylo přistavěno 2. patro, tehdy byl řídícím učitelem Josef Salich, otec akad. malířky a spisovatelky Heleny Salichové. V roce 1930 byla v Polance nad Odrou vedle obecné školy zřízena i škola měšťanská, jejímž prvním ředitelem byl Jiří Krtička a která sídlila v téže budově. V roce 1938 školu obsadili Němci, vedl ji německý ředitel a výuka probíhala v němčině. Ke konci války (od 5. dubna) v ní byl zřízen německý vojenský lazaret a obvaziště; při ústupu ji 30. 4. 1945 Němci zapálili a budova do základů vyhořela.
Po válce se tedy vyučovalo v učitelských bytech (dnešní zdravotní středisko) a také v přízemní dřevěné budově v místech dnešní prodejny Hruška na ulici 1. května, kde výuka probíhala až do obnovení a znovuotevření Staré školy 15. 11. 1947. Do roku 1952 byly součástí Staré školy škola národní a měšťanská, po roce 1952 pouze národní (1. až 5. třída).
I když se žáci vrátili do Staré školy v roce 1947, už v dubnu 1946 byl na Zámecké ulici vybrán pozemek pro stavbu další nové školní budovy a zakoupen od Antonína Doležala. Stavba byla zadána architektu Václavu Surému. Slavnostní výkop byl proveden 9. 11. 1947 za účasti tehdejšího zemského i okresního školního inspektora a velkého množství polaneckých občanů.
Stavba nové školní budovy se rozběhla na jaře v roce 1948, ale brzdil ji nedostatek pracovních sil, a tak byly základy vybetonovány teprve na konci roku. Další zpomalení prací způsobilo rušení soukromých firem. V roce 1950 převzal soukromou stavitelskou firmu Komunální podnik v Bílovci a ten stavbu školní budovy dokončil. 19. 3. 1952 byla provedena kolaudace. Učitelé se žáky a některými rodiči pak v jednom dni přestěhovali inventář z dřevěné školní budovy, která stála u hlavní silnice vedle Staré školy. Vyučování v tzv. Nové škole začalo v pondělí 24. 3. 1952.
Slavnostní otevření se konalo až 31. 8. 1952 odpoledne. Průvod školních dětí šel od Dělnického domu ke škole, u níž po projevech vystoupili se slavnostním programem. Ředitelem se stal František Lubojacký, ve šk. roce 1953/1954 jej vystřídal Bohumír Peš.
Od října 1954 do srpna 1979 byla v této nové budově umístěna i jednotřídní zvláštní škola, kterou navštěvovali žáci z Polanky a okolí. V této se vystřídalo několik ředitelů.
Velmi brzy došlo i k úpravě okolí nové školní budovy. Byly vysazeny okrasné keře a stromy. Zajímavou akcí bylo vysazení Lípy svobody (dnešní ulice Jiřího Krále a K Lípě na Janové) v roce 1968 u příležitosti 50. výročí vzniku ČSR a na počest válečného pilota Jiřího Krále.
Významným mezníkem byl rok 1973, kdy došlo ke zrušení ředitelství ZDŠ (1.— 5. ročník) tzv. Staré školy a k jeho připojení k ZDŠ (1.—9. ročník) tzv. Nové školy, takže od školního roku 1973/1974 byla již v Polance pouze jediná škola umístěná ve dvou školních budovách.
Rozvíjely se také družební vztahy. Prvními kmotry byly VŽKG (závod Vysoké pece). Od roku 1977 byl patronem Kovošrot Ostrava. Škola navázala spolupráci se slovenským Zliechovem. Tyto vztahy časem zanikly. Dodnes se však zachovaly dvě staré tradice, Vítání prvňáčků a Poslední zvonění.
Byly zřizovány nové odborné učebny a kabinety. V roce 1977 byla zprovozněna budova školní jídelny a školní družiny, stavěná od roku 1974. V roce 1978 byl novým ředitelem jmenován Jaroslav Král.
Od 50. let byla velmi populární školní divadelní představení a vystoupení školního pěveckého sboru. Nelze nevzpomenout ani na činnost pionýrské organizace a množství zájmových kroužků.
Památným dnem byl 24. 4. 1985, kdy byla zahájena výstava obrazů Heleny Salichové, spojená se slavnostním odhalením pamětní desky s její bustou, kterou zhotovil akademický sochař Miroslav Rybička. Název Základní škola Heleny Salichové obdržela škola v dubnu 1995 u příležitosti 100. výročí narození slavné malířky a etnografky.
V roce 1991 se stala novou ředitelkou Irena Kudelová. V 90. letech byla škola dále zvelebována, finančně nejnáročnější byla rekonstrukce tělocvičny. Z kinosálu se stala galerie k vystavování nejen děl žáků. Byla navázána družba s velšským městem Wrexham. Konaly se každoroční akademie. V roce 1994 byla provedena plynofikace kotelny.
V roce 2000 byl do funkce ředitele jmenován RNDr. Josef Teper. Nastala etapa důležitých rekonstrukcí a vylepšení, jako oprava a zateplení fasády, výměna oken, rekonstrukce dvorany, generální výměna elektrických rozvodů, postupná rekonstrukce sklepních prostor a školní jídelny. Do školy byl zaveden internet, namontováno nouzové osvětlení a zabezpečovací kamerový systém, pořízeny byly stojany na kola a mezi tělocvičnou a kotelnou byl vybudován areál pro sportovní volnočasové aktivity. Od roku 2004 začali žáci v hodinách tělesné výchovy využívat nově postavenou sportovní halu.
Z žákovských dílen byla vytvořena učebna 1. stupně, byla rekonstruována učebna chemie, galerie obrazů H. Salichové začala sloužit jako multifunkční sál. Byla zprovozněna počítačová učebna a keramická dílna s vypalovací pecí a hrnčířským kruhem. Do tříd byly pořízeny interaktivní tabule a dataprojektory.
Bohatou organizační aktivitu vyvíjel Klub rodičů a přátel školy. Konalo se množství kulturních akcí, vánoční a velikonoční program, na nichž vystupoval pěvecký sbor Hlahol, školní akademie a plesy, návštěvy divadla a kina, besedy a exkurze. Byla navázána spolupráce s místní pobočkou KMO. Uskutečňovala se řada sportovních akcí, lyžařský výcvik, vodácký výcvik, školní výlety, školy v přírodě, zájezdy do Prahy, partnerské projekty se zahraničními školami i v rámci ČR. Škola se zapojila do nejrůznějších soutěží a dodnes nabízí celou škálu zájmových kroužků.
V únoru 2012 zasáhla citelně provoz obou základních škol nehoda, kdy došlo k zaplavení části Staré školy. Výuka tam byla přerušena, třídy přemístěny do areálu Nové školy a zahájeny sanační práce. Tyto třídy se již zpět nevrátily, budova Staré školy dnes slouží jiným účelům.
Rok 2019 byl přelomový, k 1. 1. došlo ke sloučení základní a mateřské školy, vznikla Základní škola a mateřská škola Polanka nad Odrou v čele s J. Teperem. Na základě výběrového řízení byl v květnu na místo ředitele vybrán RNDr. Patrik Molitor, který se funkce ujal 1. 8. 2019.
V březnu 2020 byla kvůli pandemii COVID-19 zrušena prezenční výuka, žáci se vzdělávali distančně. Rok 2020 a šk. rok 2020/2021 se nesl ve znamení roušek a respirátorů, dodržování hygienických pravidel, testování žáků na koronavirus, karantén a on-line výuky.
Škola naplňuje svůj vzdělávací program, podporuje digitalizaci výuky, navazuje na tradiční a osvědčené akce, důraz klade na sport a environmentální výuku. V budoucnu ji čeká velká rekonstrukce a rozšíření o přístavbu.
Informace jsou převzaty ze školní a obecní kroniky.